Podlahové topení je radiátor na plocho
Vynález ústředního topení s radiátorovými tělesy přinesl lidstvu do života mnoho pozitivních změn a měli bychom být vděční za to, že se stále například v bytových domech nemusí vynášet do bytu uhlí a topit lokálně v kamnech. S tímto jevem se lidé potýkali ještě v sedmdesátých letech minulého století za socialismu, a dokonce je to ztvárněno ve filmu „Kulový blesk“, kde paní Jechová oroduje u Josefa Abrháma, aby si vyměnil sklep s uhlím s opilcem Klabouchem.
Přece jen ale není klasický radiátor tím, co bychom mohli označit za ideální stav. Radiátor je totiž postaven kolmo k podlaze, a jeho největší topná plocha prohřeje jen malý prostor před sebou, přičemž nejvíce tepla vystoupá z úzkého koridoru směrem vzhůru ke stropu. Takto to probíhá několik hodin, dokud se oblast u stropu důkladně neprohřeje, a teprve odtud se pak zahřívá vše ostatní. Stává se však, že zatímco strop je horký, u podlahy je výrazně chladněji, proto aby nám nebyla zima na nohy, místnost zbytečně přetápíme, anebo ji nepřetápíme, ale musíme chodit doma zbytečně v huňatých ponožkách. Zkrátka nic moc komfort.
S podlahovým topením teplovodním svépomocí heatsys.eu, sestaveným metodou suchého systému, aniž by bylo nutné zalévat trubky do betonu, je to ale něco úplně jiného. To si můžeme představit jako radiátor položený na plocho, po celé podlaze. Odtud teplo také stoupá vzhůru ke stropu, ale rovnoměrně, takže se prohřívá veškerý vzduch v místnosti na stejnou teplotu. Bude vám příjemně na všechny části těla a můžete odložit i ponožky. Chodit naboso po vyhřáté podlaze, to je takový balzám na nervy, že si snad nemůžeme přát nic lepšího proti stresu. Mimochodem, je známo, že reflexní masáže chodidel jsou proti stresu nejúčinnější terapií, a toto je svým způsobem jakousi obdobou reflexních masáží, kde teplo také poměrně silně účinkuje na reflexní plošky na bosých ploskách.