Jak se vyvinuli ptáci

Každé dítÄ› ví, co je to pták. Valná Äást z nich také pozná ty nejběžnÄ›jší u nás, například kosa, kachnu, Äi labuÅ¥, z domestikovaných pak slepici, husu nebo krocana. Na naší planetÄ› jich vÅ¡ak existuje velké množství, od nenápadných vrabců po pestrobarevné papouÅ¡ky. Je tedy zajímavé podívat se, odkud se tady vlastnÄ› vzali.

 

Cesta, která vedla k dneÅ¡ním ptákům, byla velmi dlouhá. Od ostatních živoÄichů se oddÄ›lili již v druhohorách, kdy se objevily první typy teplokrevných tvorů, z nichž mnozí byli pokryti jakýmsi proto-peřím. To mÄ›lo jeÅ¡tÄ› do toho dneÅ¡ního pomÄ›rnÄ› daleko, avÅ¡ak i ono již poskytovalo urÄitou tepelnou ochranu, a navíc pomáhalo i pÅ™i pohybu.

 

 

Mezi zdaleka nejznámÄ›jší pÅ™edstavitele tÄ›chto živoÄichů patří bezesporu nejrůznÄ›jší raptoÅ™i, pÅ™edevším pak velociraptor, díky filmu Jurský park, pÅ™estože tyto je nezobrazují tak, jak již dnes víme, že vypadali.

 

Létání, které je jejich typickým znakem, se vyvíjelo ponÄ›kud déle. ZaÄalo tím, že raptoÅ™i zaÄali používat pÅ™ední ruce, pÅ™edevším pak pera na nich, ke „kormidlování“ pÅ™i bÄ›hu, podobnÄ› jako tÅ™eba gepard používá svůj ocas. Tato taktika se jim vyplatila, což znamenalo, že se pera na pÅ™edních konÄetinách stávala stále delšími.

 

 

Pak pÅ™iÅ¡lo plachtÄ›ní, kdy vyÅ¡plhali na strom a plachtili dolů, buÄ na koÅ™ist, nebo na jiný strom. To opÄ›t vedlo k dalšímu vývoji jak pÅ™edních konÄetin, tak i peří samotného. Tento vývoj byl následnÄ› jeÅ¡tÄ› urychlen dopadem meteoritu, který mnoho druhů dinosaurů vyhubil.

 

Ti, kteří pÅ™ežili, se museli adaptovat a také soupeÅ™it s rychle se rozvíjejícími savci. A jelikož již mÄ›li základ létání zvládnutý, netrvalo dlouho, než byli schopni plnÄ› létat. Pak už bylo jen otázkou Äasu, kdy si podmanili oblohu a vyvinuli se do mnoha druhů, které známe dnes.

 

Je vÅ¡ak potÅ™eba si uvÄ›domit, že aÄkoliv je zde tento proces popsán ve zkratce, ve skuteÄnosti trval stovky milionů let. A to je velmi dlouhá doba, vÄ›tší, než si dokážeme pÅ™edstavit.