Bez elektrického proudu bychom si my lidé svůj život zrovna moc neužili. Samozřejmě, že bychom to i bez něj nějak zvládli, jak o tom svědčí třeba případy nějakých těch ‚sociálně slabých‘ jedinců, ale zapojíme-li aspoň trochu fantazii, přijdeme na to, že by se nám takový život nelíbil. Byli bychom přece zbaveni mnoha výhod, kdybychom tuto energii postrádali, a leccos bychom museli řešit alternativně a nedokonale. A do toho by se nám určitě nechtělo dobrovolně jít.
V poslední době si ale neuvědomujeme jenom to, jaké je pro nás elektřina terno. Také si kvůli proběhlému zdražování mnohdy klademe otázku, zda by vlastně nebylo lepší se bez elektřiny obejít. Protože ty ceny nejsou zrovna příjemné. Kdybychom tak přestali se spotřebováváním elektřiny, dost bychom přece ušetřili. A měli víc peněz na jiné, také důležité a možná ještě důležitější záležitosti.
Nakonec sice dospějeme k názoru, že elektřinu přece jenom využívat budeme, abychom se nepřipravili o její přednosti, ale přece jenom v nás hlodá červík pochybností, zda si počínáme správně, když ji odebíráme tak, jak ji odebíráme. Když jsme připojeni k veřejné elektrické síti a platíme si za ni u jejích tradičních dodavatelů.
A k čemu takové úvahy někdy také nakonec vedou? Například i ke zjištění, že můžeme elektřinu mít, a přitom nemusíme platit těm, kdo nám ji tak citelně zdražili. Že můžeme mít dokonce i elektřinu zdarma. Protože ji nemusíme brát jenom odtud, odkud ji my lidé tradičně bereme, tedy od velkých elektráren a distributorů elektřiny. Existuje přece i fotovoltaická elektrárna pro rodinný dům, se kterou si může vyrábět vlastní elektrickou energii kdokoliv z nás.
Do takového zařízení stačí pouze investovat při jeho koupi a pak už má majitel něčeho takového vystaráno. Na řadu let má zajištěné dodávky vlastní, bezplatné elektřiny. A může mu být fuk, co se děje na trhu s energiemi.